bez názvu.

věčné prokletí lásky a nenávisti.

jsem stíhána za činy, které jsem proti tobě spáchala.

je nutné si je pamatovat? staly se vůbec v této dekádě -

v tomto století?

chci se ti omluvit, ale nemohu, protože jsem zvíře a tak mám pud sebezáchovy.

pomalu zjišťuji, že mysl vymezuje cestu, kterou jdeme. a nemohu překročit svou buněčnou strukturu.

jsem sociofob.

opouštím tě, světe. nasazuji před svůj zrak řádky dalšího autora, abych nebyla svědkem oné přirozené improvizace

dění

světa.

.

noviny už zase nečtu -

mohu si vymezit náhled.

jen se bojím, abych se potom nestala omezenou.

samotář už jsem.