v paměti.
hladila hrbolý tvých útrap a neočekávaná nadšení nad materiemi.
Myslím, že mnohé zůstane uvězněno v subjektivním prožití minulého.
Možnost čistého požitku drcena jest nečistotou prapůvodního iniciátora činů.
Lžeme si.
-
Slova jsou hranicemi.
Jejich překročení nutně neznamená porozumění za-hraniční kultuře.
Hladíme se povrchy.
Sebe.
Bolí nás svaly.
A říkáme si.
Ty jsi tak hluboko jako ještě nikdo nebyl.
Skoro se dotýkáš mojí podstaty.
Masa.
Masa mé podstaty.
-
Sliznice.
Kloužeme.
Do sebe.
Trhám ti maso na prsou a vrhám se do tvé hrudi.
Buším ti do srdce, buší teď rychleji.
Skáču ti do hlubin s otevřenou pusou.
Drtíme se jazyky.
Sajeme si duše.
V zápalu odhazujeme orgasmy jako kusy oblečení. Na konci je posbíráme a necháme je, aby nás hřály.
Jak plné života zdá se to být.
Animalia.
.
Chce se mi zvracet.
hladila hrbolý tvých útrap a neočekávaná nadšení nad materiemi.
objala jaro v podobě člověka.
vojska se zastavila a rozhodla se nepřekračovat bojovou linii.
je mi jako při sedmnáctý minutě satoshiho ashikawy.
pak osvětlena byla naše malost.
osa minulosti hází do zad nám hady.