hladila hrbolý tvých útrap a neočekávaná nadšení nad materiemi.

objala jaro v podobě člověka.

vojska se zastavila a rozhodla se nepřekračovat bojovou linii.

je mi jako při sedmnáctý minutě satoshiho ashikawy.

pak osvětlena byla naše malost.

osa minulosti hází do zad nám hady.

hýčkejte si svá štěstí, přátelé.

nejvíce chtěné stalo se zapovězeným.

bytostný maso rozkládající existencionalismus - sartre by zašoupal nohama.

Myslím, že mnohé zůstane uvězněno v subjektivním prožití minulého.

Ze samé lásky, jež pomalu mění se v šílenství, snažíme se zachovat alespoň její principy. Bez nich bychom byli jen dalšími opuštěnci v dnešku.

tam, kde jsem stojící a stále jsem sebou

ty, který beze smyslu blouzníš

v rozepři jsem nenalezla ani sebe, ani svět.

jak odráží se v nich perutě

a nebylo to mé rozhodnutí. nezvala jsem ji.

když přestaneš objímat svět ve dnech, kdy jeho podoba se křiví,

možná jsem zaslechla něco o andělském.

když majestát přestane zpříma hledět do dálky

už mi nepiš, mám skoro rozbitý telefon

Nemohu s tebou bojovat za rovnost.