V průřezu historie ženy podnikaly extrémní kroky k dosažení společensky ustanovené normě krásy. Tato norma pak měla za následek trvalé deformace, které se s odstupem času jeví absurdními a nepochopitelnými. 

BOBR, Pride 2019/02

Definice ideálu je proměnlivá jako ideály samotné. Jsme svazováni a tvarováni okolním citem pro estetiku, jejíž životnost nepřekračuje ani délku našich životů. Krása, kterou jako ženy oplýváme, ta skýtá se v nás. Ne však ve tvaru viděného, ale toho, z čeho pramení naše konání ve světě.

BOBR, Pride 2019/02

Krátký snímek vypovídá o pochybách a zmatení ze světa a smrti. Zachycuje snahu mladého člověka vyrovnat se se ztrátou blízké osoby. Film se vyhýbá explicitnímu vyjádření a pevnému stanovisku. Jeho interpretace závisí na divákově pozornosti a ochotě naslouchat. Nevytváří vztahy k protagonistům, jen předává jejich pocity.

Druhá příběhová linie zobrazuje staroslovanský zvyk vynášení Moreny. Pohled na krojovaná děvčata vynášející z vesnice symbol smrti za znění veselo zpěvů zpochybňuje dnešní chápání smrti jako něčeho fatálního a tabuizovaného. Snímek nabízí pocit zmatení, smutku nebo smíření se. Tato volba je naše. Tak či tak, Morena odpluje.

Krátké dokumentární okénko o sochaři, který nikdy neudělal sochu.